Implementace konceptu Basel III v EU s sebou přinesla tzv. makroobezřetnostní nástroje. Členské státy EU tyto nástroje již významně používají. Pomineme-li kapitálové rezervy, zavedlo 14 zemí EU a Norsko 32 opatření v prvních pěti čtvrtletích následujících od implementace CRR/CRD IV v lednu 2014, jak uvádí zpráva EBA (Viz zpráva EBA: „On the range of practices regarding macroprudential policy measures communicated to the EBA – July 2015“). Podle zmíněné zprávy se přibližně polovina těchto opatření vztahuje k rizikům spojeným s nemovitostmi.
Podle článku 124 CRR musí kompetentní orgány periodicky, nejméně jednou ročně, vyhodnotit, zda preferenční rizikové váhy podle standardizovaného přístupu (tj. 35 % pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi a 50 % pro expozice zajištěné komerčními nemovitostmi) jsou přiměřené. Není-li tomu tak, mohou kompetentní orgány nastavit vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria než ta, která stanoví CRR. Podle článku 164 CRR mohou kompetentní orgány v rámci IRB přístupu také stanovit vyšší minimální expozicemi vážené průměrné hodnoty LGD pro retailové expozice zajištěné nemovitostmi na svém území (tj. více než 10 % stanovených v CRR pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi a 15 % stanovených pro expozice zajištěné komerčními nemovitostmi). Oba tyto nástroje patří mezi tzv. nástroje Pilíře 1. Články 124 a 126 CRR předpokládají, že EBA vyvine do konce roku 2014 regulatorní technické standardy (RTS), které upřesní jejich používání.
S více než šestiměsíčním zpožděním EBA zahájila 6. července 2015 veřejnou konzultaci RTS o podmínkách, které musí kompetentní orgány vzít v úvahu, pokud zpřísňují kapitálové požadavky na úvěry zajištěné nemovitostmi. Viz http://www.eba.europa.eu/-/eba-consults-on-conditions-for-capital-requirements-for-mortgage-exposures
Návrh RTS předkládá záměr, aby při nastavování vyšších rizikových vah nebo minimálních prahových hodnot LGD byly vyhodnoceny tři sady podmínek: i) posouzení přiměřenosti rizikových vah nebo minimálních prahových hodnot LGD, ii) úvahy o finanční stabilitě, iii) ostatní podmínky. Indikátory ztrátovosti vykazované kompetentním orgánům podle článku 101 hrají při tomto posuzování důležitou úlohu. Návrh RTS předpokládá přímý vztah mezi ztrátami a rizikovými vahami pro účely kapitálových požadavků, a proto předkládá ke konzultaci indikativní benchmarky, které mají za cíl poskytnout další návod pro nastavení vyšších rizikových vah u jednoho nebo více segmentů nemovitostí kompetentními orgány. Benchmarky pro očekávané ztráty jsou navrženy ve dvou hladinách (viz článek 4 návrhu RTS). Překročení nižší hladiny benchmarku by indikovalo nastavení vyšší rizikové váhy, ale nižší než 100 %, zatímco překročení vyšší hladiny benchmarku by indikovalo nastavení rizikové váhy v rozsahu 100 % až 150 %.
Konečná úroveň benchmarků může do značné míry záviset na odpovědích a zdůvodněních, které budou získány ve veřejné konzultaci. Tato konzultace potrvá do 6. října 2015.
24-8-2015