Chytře na rizika  
Definice selhání v Bankovní unii

Definice selhání v Bankovní unii

Podle článku 178(2)(d) CRR se žádá, aby kompetentní orgány definovaly práh, vůči němuž se bude poměřovat významnost (podstatnost) úvěrového závazku po splatnosti pro účely identifikace selhání dlužníků ve vztahu k celkovým závazkům dlužníka a na úrovni jednotlivých úvěrových transakcí. Kompetentní orgány musí také vzít v úvahu delegované nařízení Komise (EU) 2018/171, které ztělesňuje regulatorní technické standardy, o nichž jsme informovali v odděleném článku.

Evropská centrální banka (ECB) je kompetentním orgánem, který má definovat práh významnosti pro významné instituce uvnitř Jednotného mechanismu dohledu (SSM), který tvoří jeden z významných pilířů Bankovní unie.

Dne 3. července 2018 ECB uveřejnila návrh nařízení ECB k definici prahu významnosti pro úvěrové závazky po splatnosti do veřejné konzultace trvající do 17. srpna 2018. ECB hodlá definovat absolutní a relativní složku prahu významnosti v souladu s článkem 178(2)(d) CRR a články 1, 2 a 3 delegovaného nařízení Komise (EU) 2018/171, tj.:

  • absolutní prahy pro retailové expozice ve výši 100 EUR a pro jiné než retailové expozice ve výši 500 EUR;
  • relativní práh 1%, které se měří jako částka úvěrového závazku po splatnosti vůči celkové výši všech rozvahových expozic vůči tomuto dlužníkovi u dané úvěrové instituce, její mateřské společnosti nebo u kterékoliv z jejích dceřiných společností, ale s výjimkou akciových expozic.

Lze to srovnat s přístupem České národní banky, o kterém jsme již informovali a který také následuje delegované nařízení Komise. ECB informuje, že uvnitř eurozóny se uplatňují rozdílné postupy. V některých zemích kompetentní orgány nastavily prahy významnosti, které instituce musejí dodržovat. V jiných zemích nastavily kompetentní orgány prahy, ale instituce mají určitou flexibilitu při jejich dodržování. Ve zbývajících zemích je volba prahu významnosti ponechána výhradně na institucích. ECB očekává, že pokud bude práh významnosti nastaven pod současnou národní úrovní, počet expozic v selhání se pravděpodobně v krátkodobém horizontu zvýší. Nicméně se očekává, že instituce, které nyní aplikují vyšší práh, upraví také své procesy řízení úvěrového rizika, a tak sníží dopad na počet selhání ve střednědobém nebo dlouhodobém horizontu. Proto konečný efekt změny prahu významnosti nebude přímočarý, neboť ten je dán nejen změnou výše prahu významnosti, ale také jeho strukturou a vzájemnou souhrou s kritériem nepravděpodobnosti splacení.

Po dokončení veřejné konzultace ECB dne 26. listopadu 2018 zveřejnila Nařízení o prahu významnosti úvěrových závazků po splatnosti. Nařízení obsahuje prahové hodnoty významnosti, který byly uvedeny v návrhu nařízení zveřejněném v červenci 2018. Nařízení dále stanoví, že úvěrové instituce oznámí ECB do 1. června 2019 přesný den, kdy začnou uplatňovat prahové hodnoty. 

28-11-2018