Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dne 7. 4. 2020 schválila návrh zákona o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií Covid-19. Návrh zákona byl 8. 4. 2020 postoupen Senátu, který bude návrh projednávat 16. 4. 2020.
Návrh zákona umožňuje klientům bank i ostatním klientům uplatnit ochranou lhůtu, ve které klient nebude splácet své závazky. Klient si může zvolit délku ochranné lhůty do 31. 7. 2020 nebo 31. 10. 2020. O délku ochranné lhůty se odkládá splácení úvěru a také se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.
Ochrannou lhůtu nelze využít u úvěrů, které jsou k 26. 3. 2020 po splatnosti více než 30 dnů.
Po dobu ochranné lhůty vzniká poskytovateli úvěru nárok na úrok, který je u spotřebitelů omezen na maximálně součet repo sazby a 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. U podnikatelů odpovídá úroku, který byl sjednán.
Využití ochranné lhůty se nezapisuje do úvěrových registrů jako negativní informace.
EBA dne 31. 3. 2020 vydala 3 prohlášení (EBA statements) k objasnění opatření ke zmírnění dopadů Covid-19 na bankovní sektor EU:
EBA vyjadřuje podporu dosud přijatým opatřením s cílem zajistit, aby si banky udržely zdravou úroveň kapitálu a mohly poskytnout potřebnou podporu ekonomikám. EBA rovněž zdůrazňuje, že kapitálové úlevy vyplývající z opatření přijatých příslušnými orgány v reakci na krizi Covid-19 mají být použity k financování podnikového sektoru a sektoru domácností, nikoliv ke zvýšení výplaty dividend nebo ke zpětnému odkupu akcií.
EBA apeluje na všechny banky, aby upustily od výplaty dividend a zpětného odkupu akcií, které s sebou přináší rozdělení kapitálu mimo bankovní systém. Cílem omezení distribuce kapitálu mimo bankovní sektor je zachovat vysokou míru kapitálového vybavení bank.
EBA dále vyzývá národní dohledové orgány, aby požádaly banky o přehodnocení interních politik odměňování tak, aby tyto politiky byly s ohledem na současnou ekonomickou situaci v souladu s řádným a efektivním přístupem k řízení rizik a tento přístup plně podporovaly.
Odměny, a zejména jejich pohyblivá složka, by měly být stanoveny konzervativně s tím, že větší část pohyblivé odměny by měla být odložena na delší období a větší část by mohla být vyplacena pomocí kapitálových nástrojů.
EBA uznává, že banky mohou čelit řadě obtíží v souvislostí s rozšiřováním pandemie Covid-19. EBA zastává názor, že banky by se měly soustředit na sledování a hodnocení dopadů pandemie a zajistit kontinuitu své činnosti. Nicméně účastníci trhu, dohledové orgány a orgány pro řešení bankovních krizí potřebují mít přístup ke spolehlivým informacím o bankách, aby mohly vyhodnotit jejich finanční situaci.
Příslušné orgány by měly posoudit, do jaké míry je odůvodnitelné, aby banky v současné situaci předložily regulatorní výkazy se zpožděním. Případná opatření orgánů v oblasti regulatorního výkaznictví by se v této fázi měla vztahovat pouze k výkazům, které mají termín předložení mezi březnem a koncem května 2020.
EBA uvádí, že bankám by měl být poskytnut jeden měsíc navíc pro předložení regulatorních výkazů s výjimkou:
EBA však nepředpokládá, že by došlo k odložení přechodu na novou verzi rámce pro výkaznictví, který je připraven k implementaci s účinnosti od výkazů k 31.3.2020 (verze 2.9 výkaznictví).
EBA současně informovala o svém rozhodnutí zrušit dopadovou studii monitorující dopad pravidel Basel III na EU banky založenou na datech ke konci června 2020.
Ve vztahu ke zveřejňování informací EBA vybízí dohledové orgány, aby byly flexibilní při posuzování, jak banky dodržují lhůty pro zveřejňování v rámci Pilíře 3. Pokud instituce očekávají, že zveřejnění informací bude zpožděno, měly by informovat dohledové orgány a účastníky trhu o tomto zpoždění, jeho důvodech a předpokládaném datu zveřejnění.
Dohledové orgány i banky by současně měly posoudit potřebu zveřejnit další informace v rámci Pilíře 3, které mohou být potřebné pro správnou prezentaci rizikového profilu bank.
EBA v prohlášení bankám připomíná, že je i nadále důležité zavádět a udržovat účinné kontrolní systémy a mechanismy s cílem zajistit, aby finanční systém EU nebyl zneužíván k praní peněz nebo financování terorismu. Podle vyjádření EBA zkušenosti z minulých krizí naznačují, že se pravděpodobně objeví nové techniky a kanály praní peněz.
EBA dne 2. 4. 2020 zveřejnila pokyny k legislativně podloženým i ostatním moratoriím na splácení úvěrů, která jsou aplikována v zemích EU v souvislostí s pandemii Covid-19 (EBA GL on moratoria).
Pokud přijatá moratoria splňují podmínky uvedené v pokynech, mají instituce pro účely stanovení selhání v souladu s článkem 178 CRR počítat dny po splatnosti na základě splátkového kalendáře upraveného podle moratoria na platby. Moratorium by mělo například splňovat následující podmínky:
Po celou dobu trvání moratoria by banky měly nadále hodnotit možnou nepravděpodobnost splacení závazků dlužníky.
Při hodnocení nepravděpodobnosti splacení závazků u jednotlivých dlužníků po ukončení moratoria by banky měly především zohlednit případy kdy:
Pokyny vstupují v platnost okamžikem zveřejnění jejich překladu do národních jazyků.
Dne 8. 4. 2020 Česká národní banka (ČNB) zveřejnila své sdělení k uveřejňování informací podle CRR a vyhlášky č. 163/2014 (sdělení ČNB).
ČNB ve svém sdělení navazuje na vyjádření EBA k dohledovému výkaznictví a zveřejňování v rámci Pilíře 3 a regulované osoby informuje, že je připravena akceptovat, pokud regulovaná osoba uveřejní informace podle CRR a vyhlášky č. 163/2014 takto:
ČNB dále regulované osoby vyzývá, aby v situaci, kdy využijí výše deklarovanou toleranci a neuveřejní požadované informace ve stanoveném termínu, informovaly účastníky trhu o této skutečnosti, důvodech zpoždění i předpokládaném datu zveřejnění.
Basilejský výbor pro bankovní dohledu (BCBS) dne 27. 3. 2020 zveřejnil tiskovou zprávu o rozhodnutí o odkladu implementace BASEL III s cílem zvýšit provozní kapacitu bank pro řešení dopadů pandemie Covid-19 (BCBS decision).
Schválená opatření BCBS zahrnují následující změny v harmonogramu implementace Basel III:
16-4-2020