Investiční společnosti čelí specifické výzvě v oblasti řízení rizik. Na rozdíl od většiny firem musí současně řídit dva propojené typy rizik: rizika spravovaných aktiv, která primárně nesou investoři, a rizika společnosti samotné. Přestože přímé ztráty z investičních rizik nesou klienti, mohou mít významné sekundární dopady na stabilitu a životaschopnost investiční společnosti. Historie nám ukazuje, jak úzce jsou tato rizika propojena.
V roce 2007 zkolabovaly dva hedgeové fondy ze skupiny Bear Stearns. Fondy ve velkém investovaly do strukturovaných dluhopisů navázaných na hypotéky. Když začala hodnota podkladových aktiv klesat (bez ohledu na to, zda důvod klasifikujeme jako riziko tržní či kreditní), došlo ke ztrátám hodnoty fondů. Situaci zhoršil i pákový efekt. Jedním z důsledků bylo poškození reputace správce, a nakonec tento řetězec událostí přispěl k pádu celé investiční banky Bear Stearns.
V „klidném“ roce 2019 došlo k jednomu z největších kolapsů v britském investičním odvětví. Fond Woodford Equity Income, který spravoval majetek v hodnotě miliard liber, se dostal do vážných problémů. Co se stalo?
Manažer fondu Neil Woodford (který v minulosti dokázal dosahovat nadprůměrných výnosů) postupně přesměroval fond od původní strategie investování do velkých, etablovaných firem směrem k investicím do malých a nekótovaných společností. Tato sázka mu však nevyšla a hodnota fondu začala klesat v porovnání s benchmarky. Současně (jak ukázalo pozdější zkoumání) fond nesprávně řídil svoji likviditu. Situace vyvrcholila v okamžiku, kdy jeden z největších investorů požádal o výběr 263 milionů liber, což bylo jednou z příčin pozastavení odkupu podílových listů a vedlo k velkým ztrátám pro investory a faktickému uzavření investiční společnosti.
I přes zjednodušený popis výše uvedených příkladů oba případy ukazují, jak může série dílčích kroků vést ke spirále problémů, které způsobí velké ztráty investorům a v důsledku mohou vést i k ukončení činnosti samotné investiční společnosti.
Uvedené případy jasně ukazují zásadní význam systematického pohledu na rizika investičních společností a spravovaných aktiv. Zvláštní pozornost je třeba věnovat pákovému efektu (kdy část investic je financována na úvěr) a koncentraci – tedy situaci, kdy je příliš velká část portfolia závislá na vývoji jednoho typu aktiv/trhu. Jak pákový efekt, tak i vysoká koncentrace zvyšují riziko, tj. zvyšují potenciální zisky, ale i ztráty. Obě tato rizika jsou navíc špatně měřitelná, a ne vždy zcela viditelná (příkladem z ČR může být např. nemovitostní fond, který drží akcie SPV vlastnícího nemovitost, která je však částečně financována úvěrem).
Úspěšné řízení rizik vyžaduje komplexní přístup. Ten zahrnuje jak rizika spravovaných aktiv, tak i rizika samotné společnosti, přičemž je nutné vnímat jejich vzájemnou provázanost. Klíčovou roli hraje robustní systém kontrol a limitů, který je pravidelně přehodnocován a aktualizován. Neméně důležitá je i otevřená komunikace s investory.
Společnost Advanced Risk Management pomáhá svým klientům z řad nejen investičních společností implementovat tyto poznatky do praxe. Naše služby zahrnují nastavení robustních systémů řízení rizik, vývoj statistických i expertních modelů pro jejich měření a související úlohy. V neposlední řadě nabízíme i nezávislé vyhodnocení procesů řízení rizik.